Bitva u Mantzikertu

Bitva u Mantzikertu
	konflikt: Byzantsko-seldžucké války
	Výjev bitvy na francouzské miniastuře z 15. století
Trvání	26. srpna 1071
Místo	poblíž Mantzikertu, Byzantská říše; (dnešní Malazgirt, provincie Muş), Turecko)
Souřadnice	39°8′41″ s. š., 42°32′21″ v. d.
Výsledek	vítězství Seldžuků
Strany
Byzantská říše žoldnéřští Frankové,; Angličané, Normané,; Gruzínci, Arméni,; Bulhaři, Pečeněhové; a Kumáni;	Seldžucká říše žoldnéřští Pečeněhové; a Kumáni;
Velitelé
Roman IV.; Nikephoros Bryennios; Theodoros Alyates; Andronikos Doukas	Alp-Arslan; Afšin Bej; Artuk Bej; Sulejman ibn Kutulmiš
Síla
40 000–50 000 mužů 4 000 mužů elitní varjažské gardy; byzantské oddíly regulérní (tagmata) a provinční (themy); odvedenci od feudálních vlastníků půdy v pohraničí; evropští a turkičtí žoldnéři; téměř polovina dezertovala před bitvou a turkičtí žoldnéři přeběhli k seldžucké straně	20 000–30 000 mužů
Ztráty
2 000–8 000 mrtvých,; 4 000 zajatých,; 20 000 dezertovalo,; varjažská garda zničena	neznámé
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

V bitvě u Mantzikertu se v pátek 26. srpna 1071 střetla byzantská armáda s vojskem seldžuckých Turků vedeným sultánem Alp-Arslánem. Porážka Byzantinců, jejichž císař Roman IV. Diogenes padl v průběhu boje do zajetí, a následný politický a vojenský rozvrat paralyzující byzantskou říši zásadním způsobem poznamenaly její obranyschopnost. V důsledku toho pronikli turkičtí nájezdníci do nitra Malé Asie, již si v několika málo letech téměř celou podmanili. Tato bitva bývá proto historiky často označováno za pohromu vymezující určitý předěl v dějinách Byzance, odsouzené ztrátou Anatolie k zániku.